Norsko plánuje hledat v Arktidě ropu a plyn navzdory odporu EU
Norsko plánuje hledat v Arktidě ropu a plyn navzdory odporu Evropské unie, která má obavy z dopadů na životní prostředí. Norská produkce těchto surovin, na níž závisí energetická bezpečnost Evropy, by se bez nových vrtů mohla za 25 let propadnout na nulu, napsal web Gazeta.pl.
Norsko plánuje udržet těžbu a vývoz surovin přibližně na současné úrovni minimálně do roku 2035. To však vyžaduje objevování a rozvoj nových ložisek, tedy krok, proti němuž se EU oficiálně staví. Norský ministr energetiky Terje Aasland nicméně agentuře Reuters zdůraznil, že jeho země má suverénní právo rozvíjet ložiska v Barentsově moři bez ohledu na postoj EU.
"Má-li Norsko zůstat dlouhodobým dodavatelem ropy a plynu do Evropy, musí být součástí diskuse i Arktida," uvedl Aasland. "Tyto oblasti budeme rozvíjet a bude na EU, zda tam zavede moratorium na těžbu plynu či ropy," dodal.
Brusel v současné době podporuje zákaz nových vrtů v Arktidě kvůli ochraně životního prostředí. Podle agentury Reuters ale EU nyní zvažuje změnu svého postoje kvůli rostoucím obavám o energetickou bezpečnost kontinentu, v níž hrají Norové klíčovou roli.
Po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Norsko stalo největším dodavatelem zemního plynu do Evropy. Pokrývá přibližně 30 procent poptávky Evropské unie a Británie.
Oficiální prognózy však předpovídají prudký pokles těžby v nadcházejících letech, pokud nebudou rychle objevena a rozvinuta nová ložiska. Vzhledem k současné dostupnosti zdrojů je propad prakticky jistý. Potvrzuje to zpráva norského úřadu odpovědného za zdroje na mořském šelfu, podle níž by bez významných nových objevů mohla těžba začít prudce klesat už po roce 2030. V optimistickém scénáři bude produkce v roce 2050 o třetinu nižší než dnes. V pesimistickém scénáři klesne téměř na nulu.
Súvisiace články
Obnova mokřadů i ochrana stromů ve městech. Vznikl plán, jak se bránit suchu
Skupina odborníků a nevládních organizací představila návrh 40 konkrétních opatření, jak se lépe vyrovnat se suchem. Myslí nejen n…
Názor. Vedenie stojí na Slovensku, úžitok vzniká za hranicou. Kto má zaplatiť európsku sieť?
Investícia do slovenskej siete môže zvýšiť schopnosť prenášať elektrinu do Maďarska alebo ďalej do juhovýchodnej Európy. Európsky…
Turecko znovu usiluje o bezpečný vývoz obilí z Černého moře. Jedná s Ukrajinou i Ruskem
Ankara se snaží znovu nastavit pravidla pro přepravu zemědělských komodit přes Černé moře. Turecký ministr zahraničí uvedl, že zem…
Americká datová centra potřebují vodu, elektřinu, ale i odborníky na hluk
Rozsáhlá datová centra bývají často pod drobnohledem kvůli spotřebě vody a energie, ale místní obyvatele nejvíc rozčiluje neustálý…
Afrika může mít další rafinerii, šestkrát větší než český Litvínov. Nigerijský miliardář rozpoutal souboj Keni s Tanzanií
Nejbohatší člověk Afriky Aliko Dangote před dvěma lety spustil v Nigérii velkou rafinerii, která výrazně změnila poměry na západoa…
Kalendár akcií
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.