Platforma proti úložišti je proti novele stavebního zákona, obrátí se na senátory

Senátor za Rokycansko a Plzeňsko Miroslav Kroc (za STAN) a starosta Břas dnes ČTK řekl, že pro novelu stavebního zákona hlasovat nebude a navrhne ho Sněmovně vrátit. Jako zpravodaj ústavně-právního výboru uvedl, že návrh opravovat téměř nejde, protože jenom základní zákon má 250 stran a k tomu jsou stohy dodatků a připomínek. Pokud bychom něco opravovali za 30 dnů, tak to může být ještě horší text, řekl.

Nově má být podle platformy hlubinné úložiště stavbou pro energetickou bezpečnost státu. "Proti jeho povolení by pak nebylo přípustné odvolání a platily by krátké povolovací lhůty, které nebude možné prodloužit. I dotčené orgány veřejné správy chránící veřejné zájmy by měly mít pouhých 20 dnů k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k tak komplikovanému záměru s možnými dopady do životů tisíců následujících generací," uvedla platforma. Na případnou žalobu proti vydanému souhlasu bude podle ní pouze měsíc.

"Připravované změny zákona razantně omezují vlastnická práva občanů nejen při povolování úložiště, ale už při vyhledávání lokality, což v praxi může znamenat významný faktický zásah do území ještě před rozhodnutím o vlastní stavbě. Jedná se o takzvanou salámovou metodu, která dále oslabuje postavení dotčených obcí i vlastníků nemovitostí," řekl Michael Forman (nez.), mluvčí platformy a starosta Horažďovic z lokality Březový potok v Pošumaví. Dalšími zvažovanými místy pro úložiště jsou Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Správa úložišť radioaktivního odpadu už zahájila v některých místech hloubkové geologické vrty. Obce ze všech lokalit podaly proti povolení průzkumu žaloby, soud je ale zamítl. Následovaly kasační stížnosti, které se ještě řeší, ale stejně jako žaloby nemají odkladný účinek.

Firmy provádějící vrty se nyní musí dohodnout s vlastníky pozemků, některé obce teď geologům vstupy zakazují. Novela zákona ale umožňuje podle platformy souhlas obejít a investor nebo firma bude moci vstupovat a vjíždět na libovolné parcely a provádět průzkum i bez souhlasu majitelů.

"Věříme, že zákon v této podobě neprojde," řekl Forman. Podle obcí a spolků je problematický s obrovským počtem změn.

Podle Kroce je hlubinné úložiště jen setina problému navržené novely - dostal už 80 e-mailů, které prosí, aby pro zákon nehlasoval. Ani jeden zatím nechtěl, abych ho podpořil, uvedl. Novela dorazila ve čtvrtek na tři senátní výbory. "Já mám jasno a uvidím, co ostatní. A hlavně to teď potřebuji nastudovat. Už v úterý k tomu mám jednání," uvedl. Senátorovi se nelíbí, že je v návrhu seznam obrovských staveb, u nichž se nehledí na historii, životní prostředí, ani na okolní obyvatele. "Je to pro developery. Ale když si bude chtít někdo na vesnici udělat garáž, tak se z toho zblázní. Ale když se bude stavět bytovka o 80 patrech, tak bude povolená do 30 dnů. Ale úředník za tu dobu nepřečte těch 2000 papírů," uvedl.

Hlubinné úložiště, kde mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2050. Lokalita má být vybraná do roku 2030. Kromě ČR připravují svá úložiště další státy.

Platforma prosazuje změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se neomezí jen na hlubinné úložiště. Dále chce, aby rozhodnutí o výběru lokality bylo podmíněno souhlasem dotčených obcí.