CVVM: S další výstavbou v Dukovanech souhlasí víc než tři čtvrtiny občanů

Srovnání s předchozími průzkumy CVVM neuvedlo, protože změnilo metodologii výběru respondentů. Podle jeho dřívějšího průzkumu nicméně v roce 2023 vládě v rozhodování o rozvoji jaderné energetiky v Česku nedůvěřovala víc než polovina lidí. V aktuálním průzkumu vládě v tomto ohledu věřilo deset procent lidí rozhodně 48 procent spíše, nedůvěru vyjádřilo 38 procent. CVVM upozornilo, že výsledek kontrastuje s obecně nízkou důvěrou současné vládě. Vliv mohlo mít podle autorů výzkumu to, že krátce před zahájením průzkumu vláda vybrala korejskou společnost KHNP jako vítěze tendru na výstavbu v Dukovanech.

Zastánců další výstavby v jaderné elektrárně Dukovany je 78 procent, proti se stavělo 16 procent, zbytek odpověděl, že neví. Zvyšovat podíl jádra na výrobě elektřiny v Česku si přeje 63 procent lidí, 22 procent ho chce zachovat na současné úrovni a 11 procent snížit. "Z rozhodovacích faktorů za vyšší podporou jaderné energetiky stojí pozitivně jen cena elektrické energie a v menší míře spolehlivost dodávek a hospodářská konkurenceschopnost, naopak význam emisí oxidu uhličitého jako rozhodovacího faktoru jde proti zvýšení podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny," uvedlo CVVM.

Velké obavy z používání jaderné energie v Česku mají čtyři procenta občanů, střední obavy 19 procent. Malé či žádné obavy naproti tomu vyjádřily tři čtvrtiny oslovených. "Podrobnější analýza ukazuje, že poněkud vyšší míru obav vyjadřují ženy oproti mužům a dotázaní bez maturitního vzdělání. Poměrně výrazně pak obavy korespondují s obecnými postoji k jaderné energetice," podotkli autoři průzkumu.

Přechod k čistší energetice považuje polovina lidí v Česku za úspěšný, 43 procent za neúspěšný. "Za největší úspěchy přechodu k čistší energetice jsou nejčastěji označovány rozvoj fotovoltaiky a rozvoj jaderné energetiky, za neúspěch jsou nejčastěji považovány vysoké ceny energií, příliš pomalý rozvoj jaderné energetiky a přílišné rozšíření solárních elektráren zabírajících bonitní zemědělskou půdu, zatěžujících rozpočet a zvyšujících ceny elektřiny pro spotřebitele," uvedlo CVVM.

Za spravedlivý s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti pokládá energetický systém v Česku 42 procent občanů, 46 procent ho považuje za nespravedlivý. Mezi dotázanými, kteří energetický systém v ČR označili za spravedlivý, téměř dvě třetiny nedokázaly uvést konkrétní důvod svého postoje. Nespravedlivý je podle lidí, kteří se takto vyjádřili, kvůli neúměrným ziskům často dotačně zvýhodněných producentů elektřiny, vysokým nebo rozdílným cenám, nespravedlivému rozdělení nákladů a dopadů přechodu k čistší energetice a velkým rozdílům mezi výrobní cenou a cenou pro spotřebitele.

CVVM se v průzkumu od 2. do 11. srpna dotazovalo 1022 lidí ve věku od 15 let.