Ropný a plynárenský sektor v Norsku očekává v příštím roce rekordní investice

Před rokem sdružení očekávalo, že v letošním roce investice dosáhnou 240 miliard NOK. Na příští rok se pak čekal pokles investic, a to na 225,9 miliardy norských korun.

Vyšší investice způsobí kombinace růstu nákladů, urychlení rozvoje těžby, rozšíření prací na několika nalezištích a dodatečné vrty na stávajících polích s ropou a plynem, uvedl svaz Offshore Norge. Firmy také plánují v příštím roce 45 průzkumných vrtů v norských vodách, což je nejvíce od roku 2019. Letos realizovaly 41 průzkumných vrtů.

Norsko je největším producentem ropy a plynu v západní Evropě, celková těžba přesahuje čtyři miliony barelů ropného ekvivalentu denně. Cílem je těžbu zachovat i v dalších desetiletích.

Výhled vychází z odpovědí 14 společností působících v Norsku, včetně firem Equinor, Aker BP, Vaar Energi, ConocoPhillips a Shell.

Průzkum také předpovídá, že investice budou po roce 2025 postupně klesat, protože se budou dokončovat projekty, na kterých se nyní pracuje. V roce 2026 by měl objem investic činit 251 miliard norských korun, do roku 2029 by se měl snížit na 203 miliard NOK. Odhad investic na rok 2029 by se ale ještě mohl zvýšit, protože ropné společnosti přidávají nové projekty, i když je omezuje nedostatek nových velkých objevů, napsala agentura Reuters.

Norsko se v roce 2022 stalo největším dodavatelem plynu do Evropy, dodávky ruského plynu v souvislosti s válkou na Ukrajině klesly. Do války bylo Rusko největším dodavatelem. Proti těžbě ropy a plynu v Norsku ale ostře vystupují ekologové a další subjekty, které se obávají, že emise uhlíku ze spalování ropy a plynu přispějí ke změnám klimatu.

Norská vláda tvrdí, že zdroje ropy a plynu jsou nezbytné pro energetickou bezpečnost Evropy a že budou potřeba i v příštích desetiletích. Těžba ropy a plynu představuje největší odvětví norské ekonomiky.