Reuters: V ukrajinském uhelném dole kvůli válce poprvé fárají ženy
V jednom z uhelných dolů na východě Ukrajiny se potýkali s akutním nedostatkem pracovních sil, protože více než tisícovka zaměstnanců odešla a zapojila se do boje proti ruské invazi. Alespoň částečné řešení se nakonec našlo, když vedení dolu poprvé v historii dovolilo fárat ženám. Na nabídku práce pod zemí jich kývla více než stovka, napsala agentura Reuters.
![Reuters: V ukrajinském uhelném dole kvůli válce poprvé fárají ženy](https://sk.energyhub.eu/image/thumbnail/md/https://e-hub.cz/img/res/uhli/968-uhli.jpg)
"Tu práci jsem vzala, protože začala válka a nic jiného nebylo k mání," říká upřímně 22letá Krystyna. Už pět měsíců pracuje jako technička v hloubce 470 metrů pod povrchem a stará se o údržbu důlních vláčků, které dopravují horníky na několik kilometrů dlouhé trase od výtahů k ražbě.
Vedení dolu, jehož těžní věž ční v lezavém listopadovém počasí nad okolní plochou krajinou, požádalo reportéry, aby nezveřejňovali jeho jméno ani příjmení zaměstnanců, se kterými hovořili.
Krystyna vypráví, že práci v dole vzala teprve potom, co překonala strach, že doma nechává v péči své matky čtyřletého syna Denyse. Žije totiž v Pavlohradu, který sice leží asi 100 kilometrů od fronty, ale často na něj dopadají ruské rakety.
Zaměstnání pod zemí je podle ní zajímavé, ale těžké: musí zvedat těžká víka baterií a nepříjemná je i pára, ale vyvažuje to dobrý plat a smysl pro povinnost, který jí velí zůstat a zastat práci za ty, kdo odešli do války. Ve stejném dole pracoval i její starší bratr, který se k armádě přidal dva týdny po začátku invaze, a ona teď o něj má velký strach.
"Naši chlapci jsou na frontě a my je musíme podpořit: teď není nikdo jiný, kdo by mohl v dole pracovat," říká Krystyna.
Ukrajinský těžební průmysl, kdysi jeden z největších v Evropě, zažil po pádu Sovětského svazu desetiletí úpadku, protože přestal existovat centrálně řízený trh. Ruskem podporované milice navíc v roce 2014 obsadily mnoho těžebních oblastí na východě země a další se ocitly v okupované zóně loni.
Ukrajinská energetická společnost DTEK, vlastník dolu, který reportéři Reuters navštívili, uvádí, že v armádě nyní bojují skoro 3000 z jejích 20.000 horníků. Ve zmíněném dole zatím odešlo bojovat asi 1000 horníků, 42 z nich bylo zabito.
V dole sice pracovaly ženy i před invazí, z příkazu vlády jim ale byla zapovězena práce pod povrchem považovaná za fyzicky příliš náročnou. Pravidlo bylo v platnosti už od sovětských dob a zvrátila ho až invaze. Nyní v dolech vlastněných firmou DTEK pracuje pod zemí asi 400 žen, což jsou asi 2,5 procenta z celkového počtu fárajících pracovníků.
"Děláme všechno tak, jak by to dělali muži, tedy pokud není něco tak těžkého, že to nezvedneme," říká 43letá Natalja, která také pracuje jako technička a dohlíží na důlní vozidla. Před válkou pracovala jako prodavačka v obchodě s elektronikou, ale o práci přišla, když obchod po invazi zavřel.
Do dolu Natalja sfárala poprvé ve chvíli, kdy v tom sousedním už rok pracoval její devatenáctiletý syn. "Vlastně si vzpomínám, že jsem ho přesvědčovala, aby tu práci nebral," vzpomíná. Teď je ale sama spokojená a plánuje, že by zůstala i poté, co válka skončí.
Související články
Jednání o dostavbě Dukovan začala, Korejci si předběžně vybrali 500 českých firem
Společnost ČEZ zahájila ve středu jednání s jihokorejskou společností KHNP o smlouvě na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech…
Ekologické organizace poukazují na překračování emisního limitu v Počeradech
Ekologické organizace v čele s Hnutím DUHA poukazují na to, že uhelná elektrárna Počerady na Lounsku porušuje zákon. Podle nich př…
Kvůli výstavbě jaderných bloků je třeba připravit 2500 středoškoláků
Zhruba 2500 mladých lidí navíc bude nutné v nejbližších letech přilákat ke studiu technických oborů. Absolventy budou potřebovat p…
IEA: Globální poptávka po uhlí zůstane letos i příští rok zhruba stejná
Celosvětová poptávka po uhlí zůstane v letošním i příštím roce zhruba na stejné úrovni. Vyšší poptávku po elektřině v některých ve…
Rozloučení s uhlím bude stát až 80 miliard. Dotčené regiony dostanou nové příležitosti, říká Cyrani z ČEZ
Více než polovina dodávek tepla v Česku pochází z uhelných tepláren. Lokality, které jsou na uhlí závislé nejen z hlediska vytápěn…
Kalendář akcí
H2 Fórum: Na vodíku záleží
ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Konference energetika 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!
Fotovoltaika v praxi
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.