Analytik: Ceny energií podle nové metodiky ČSÚ lépe zachycují realitu

Údaje podle nové metodiky, která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými, dnes ČSÚ zveřejnil. Třeba v loňském druhém pololetí nabídkové ceny elektřiny vzrostly na 9412 korun za megawatthodinu (MWh), zatímco realizované ceny byly 6488 korun za MWh. Při zohlednění úsporného tarifu, kterým vláda v posledních třech měsících roku kompenzovala domácnostem drahé energie, byla podle ČSÚ skutečně placená cena 4214 korun za MWh. U cen plynu byly ve druhém pololetí 2022 nabídkové ceny 4662 korun za MWh, skutečně placené 2610 korun za MWh.

Předseda ČSÚ Marek Rojíček dnes řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem EU, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. "ČSÚ potvrdil to, o čem se mluvilo na začátku letoška při zveřejnění cen ve druhém pololetí 2022," podotkl Gavor.

Eurostat podle Gavora nepředepisuje to, jakým způsobem mají jednotlivé státy přistupovat k oznamování svých výsledků. "Já se domnívám, že většina států reportovala průměrné (realizované) ceny, to bylo i důvodem, proč ČR ve srovnání druhého pololetí 2022 se vyšvihla velice prudce nahoru," řekl. Upozornil, že v té době ceníkové ceny byly pro nové odběratele velmi vysoké, zatímco průměrné ceny, kde dobíhaly levnější kontrakty z předchozích let, byly mnohem nižší.

Obě metodiky jsou podle Gavora možné a v době, kdy je trh stabilní, se nabídkové ceny od skutečně realizovaných příliš neliší. "Zkrátka v dobách stabilního trhu obě metodiky vedou ke stejnému výsledku," řekl. Do trhu ovšem loni zasáhla nejistota vyvolaná vpádem Ruska na Ukrajinu, na který EU zareagovala sankcemi, které se dotkly také dodávek energetických surovin.

Předseda ČSÚ Marek Rojíček dnes novinářům řekl, že ČSÚ bude nadále publikovat i průměrné nabídkové ceny energií, za primární data ale bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání. Podle Rojíčka evropský statistický úřad chce po členských zemích Evropské unie právě data, která odpovídají skutečně realizovaným platbám za energie.