Kalousek by podpořil převzetí ČEZu, i když by to znamenalo výdaje 200 miliard Kč

Kalousek zdůraznil, že teprve když stát plně ovládne ČEZ, bude moct společnost sledovat i jiné cíle než maximalizaci zisku. S ohledem na zajištění české energetické bezpečnosti by tedy takový krok považoval za správný. Podle něj se v kuloárech hovoří o nákladech takové operace kolem 200 miliard korun. On sám by to považoval za přijatelný krok, protože výdaj by byl jednorázový. Zdůraznil ale, že je třeba to učinit právně čistě, aby se stát vyhnul riziku dodatečných nákladů v arbitrážích.

Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls naopak uváděli, že v současné situaci by vláda takový krok dělat neměla s ohledem na očekávané náklady. "V čase fiskální konsolidace mi to přijde jako drahý špás," řekl Zahradník.

Podle Středuly si stát musí položit otázku, zda si podobnou operaci může dovolit, když zároveň plánuje rozsáhlé investice do přezbrojování armády. Pokud by stát k vytěsnění menšinových akcionářů ČEZ přistoupil, je třeba v první řadě myslet na to, že cílem operace musí být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele, zdůraznil Středula. Připomněl, že Česko má při zohlednění kupní síly jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropské unii.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. O rozdělení firmy v minulosti mluvil premiér Petr Fiala (ODS) jako o jedné z možností restrukturalizace podniku cílené k tomu, aby stát získal kontrolu nad energetickou infrastrukturou.