Baltské státy chtějí urychlit výstavbu mořských větrných parků
Státy na pobřeží Baltu chtějí urychlit výstavbu mořských větrných parků. Dnes to na závěrečné tiskové konferenci po dvoudenní schůzce ministrů zahraničí Rady států Baltského moře v severoněmeckém Wismaru řekla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, podle které je cílem do roku 2030 zvýšit současný výkon baltských větrných elektráren sedminásobně. Baerbocková rovněž řekla, že baltské státy chtějí společně odstraňovat starou munici z mořského dna. Vyjádřila se i k ruské vojenské agresi na Ukrajině, když prohlásila, že ruský prezident Vladimir Putin je jediný, kdo válku chtěl.

"V Baltském moři dřímá gigantická modrá elektrárna. Prioritou Rady států Baltského moře je ji více využívat. Společným cílem osmi zemí na pobřeží Baltu je do roku 2030 navýšit instalovaný výkon mořských elektráren oproti dnešku sedmkrát," řekla Baerbocková o plánech Německa, Dánska, Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska.
Rada států Baltského moře chce podle Baerbockové také společně v regionu pracovat na ochraně obyvatel, životního prostředí a také podmořských kabelů a energetických zařízení. Za hlavního garanta bezpečnosti označila německá ministryně zahraničí NATO, zároveň ale zmínila závazek baltských zemí k vyčištění moře od staré munice.
"Nebezpečné stopy minulosti, které byly vytvářeny desítky let militarizací Baltu, je třeba konečně odstranit," řekla. Poznamenala, že na dně moře se nachází na 400.000 tun staré munice a zbraní a že pomoc s jejich likvidací by mohli investoři a energetické firmy výměnou za možnost budovat větrné parky.
Členy rady jsou státy na pobřeží Baltu a také Norsko, Island a Evropská unie jako celek. Rusko se schůzky neúčastnilo, jeho členství bylo pozastaveno. Baerbocková v této souvislosti připomenula, že když tato organizace v roce 1992 vznikla, stalo se tak v reakci na pád totalitních režimů na východě Evropy s cílem rozvíjet mírovou spolupráci. "Dnes ale máme jinou bezpečnostní realitu," řekla. "Rada podporuje svobodu a územní celistvost Ukrajiny," řekla s tím, že jediný, kdo si válku na Ukrajině přál, byl Putin.
Související články
Za elektřinu platili lidé v pololetí podle nové metodiky ČSÚ 7607 Kč/MWh
Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 koru…
Cena plynu pro evropský trh výrazně roste kvůli odstávce v Norsku
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes výrazně vzrostla a vyšplhala se na zhruba měsíční maximum. Vzhůru ji tlačí prodlouž…
Eurostat: Dovoz energií do EU ve čtvrtletí kvůli slabším dodávkám z Ruska klesl
Dovoz energií do Evropské unie se ve druhém čtvrtletí znovu snížil. Členské země totiž dál omezují závislost na dodávkách z Ruska,…
Nissan bude v Evropě do roku 2030 prodávat už jen elektromobily
Japonský výrobce automobilů Nissan Motor bude v Evropě do roku 2030 prodávat už jen elektromobily. V Evropě nově uváděné modely je…
Európski výrobcovia elektromobilov nechcú platiť vyššie dane. Žiadajú zmenu pravidiel vývozu do Británie
Úlohou brexitových pravidiel je zabezpečiť, aby elektrické autá mali batérie vyrábané buď v Británii, alebo v EÚ. Európske združen…
Kalendář akcí
Green Deal Summit
Technologie pro elektrárny a teplárny na tuhá paliva
Jesenná konferencia SPNZ
„ENERGETIKA KOLEM NÁS – investice do OZE, transformace teplárenství, role komunitní energetiky“
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.