Sněmovní rozpočtový výbor podpořil návrh mimořádné daně na rafinerie beze změn

Poslanci STAN neprosadili úpravu, podle níž by dani podléhali i zahraniční výrobci, kteří svou produkci exportují do Česka. Daň by odváděl dovozce. Výbor nepodpořil ani jejich pozměňovací návrh k omezení osvobození příjmů z prodeje investičních bytů od daně z příjmů.

Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob ohlásil pro druhé sněmovní čtení novely úpravu, jež snižuje sazbu mimořádné daně z 50 procent na 39,5 procenta. Pozměňovací návrh by také škrtl možnost uplatnit ji jako uznatelný výdaj při stanovení základu běžné firemní daně z příjmů, aby nesnížila příjmy obcí a krajů. Piráti budou podle poslankyně Venduly Svobodové prosazovat snížení mimořádné daně na 25 procent a její rozšíření i na výrobce energií z uhlí.

Daň se bude podle předlohy uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.

Opoziční poslanci se zajímali zejména o to, zda koalice neplánuje podat návrh na mimořádné zdanění dalších sektorů. Jasná odpověď nezazněla. Jan Papajanovský (STAN) neprosadil usnesení, v němž by vyzval vládu, aby případné zavedení dalších sektorových daní nepředkládala formou pozměňovacích návrhů. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dnes řekl novinářům, že vláda nyní o zavedení sektorových daní neuvažuje.

Daň se má vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Srovnávat se budou základy daně za zdaňovací období započatá v letech 2026 a 2027 vůči zdaňovacímu období započatému v roce 2025. Základ se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.

Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) prosadila v roce 2022 kvůli pokrytí nákladů na zastropování cen plynu a elektřiny daň z mimořádných zisků zaměřenou na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Společnosti odváděly takzvanou windfall tax za roky 2023 až 2025. Celkově získal stát zhruba 114 miliard korun, což byl zlomek původně očekávaného výnosu. Největší podíl připadl na polostátní energetickou společnost ČEZ, která každý rok odvedla více než 30 miliard korun.