Těžař poslal obcím na Mostecku sto milionů Kč z úspory na rekultivacích ČSA

Děním okolo rekultivace se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), uvedl v polovině srpna Deník N.

Těžba hnědého uhlí v lomu ČSA skončila v roce 2024. Místo technické rekultivace schválilo ministerstvo životního prostředí přírodní způsob, kdy část plochy nechá zarůst a zatopit, což skupině Sev.en ušetřilo peníze. Na zahlazení následků těžby hnědého uhlí v lomu ČSA u Mostu bude potřeba díky změně plánu rekultivace z technické na přírodní o miliardu korun méně, uvedl báňský úřad, který schválil loni v září rozpuštění části již vytvořené rezervy. Luboš Pavlas, manažer ze skupiny Sev.en Česká energie, řekl, že výše úspor je 470 milionů korun, stát dostane daň plus pozemky, na kterých si vyhlásil národní přírodní památku. Zbývajících přibližně 213 milionů korun je výše daru určeného pro region.

Firma rozhodla, že 213 milionů korun rozdělí formou darů do regionu v dosahu lomu ČSA. Vysoká Pec získala 50 milionů korun na výstavbu základní školy. Vrskmaň stejnou částku využije na výstavbu domu s byty s pečovatelskou službou. Obě obce podle Maříkové už peníze dostaly.

Severní energetická tento týden odešle finanční dar také Mostu, který chce 50 milionů korun využít na podporu výstavby vysokoškolského kampusu v centru města. Svazek obcí v regionu Krušných hor dostane peníze z daru na účet příští týden. Za finanční dar vybuduje elektronický informační a varovný systém pro síť horských komunikací. O dalším příjemci daru v řádech desítek milionů korun zatím není rozhodnuto, ale stane se tak do konce října. Zbývající peníze rozdělí Severní energetická neziskovým organizacím a spolkům v regionu ve vyhlášeném grantovém programu, uvedla Maříková. "Po nezbytných administrativních a schvalovacích procesech, které trvaly pouhý měsíc, jsme už první dary vyplatili a další budou následovat. Také jsme připraveni státu, potažmo AOPK (Agentuře pro ochranu přírody a krajiny ČR), předat pozemky, na kterých je národní přírodní památka a samozřejmě zaplatit z úspory daň," uvedl Pavlas.

Horní Jiřetín, který se nachází poblíž lomu ČSA, na seznamu obdarovaných obcí samostatně není. "Zvažovali jsme velmi pečlivě, koho finančním darem z úspory za rekultivace v lomu ČSA podpořit. Most, Vrskmaň a Vysoká Pec byly první volbou. V dalším kroku jsme vyhověli žádosti starostky Litvínova Kamily Bláhové (ANO), která se na nás obrátila s výzvou, aby byl finanční dar směřován také do Litvínova. Uznali jsme její argument, že kromě Horního Jiřetína jsou těžbou v lomu ČSA ovlivněny také další obce Litvínovska a zvolili proto svazek obcí jako vhodného příjemce daru. Součástí svazku je jedenáct obcí, mezi nimi i Horní Jiřetín a Litvínov," uvedl Pavlas.

Grant už firma vyhlásila. Žádost podalo bezmála sedm desítek subjektů. Čas mají zájemci do konce října. Pořadí, ve kterém byla žádost podána, není rozhodující. ""Důležitá jsou grantová pravidla, která vylučují města a politické strany. Podporu z grantu také nemohou získat jednotlivci. O přidělení grantu rozhoduje grantová komise, která rovněž může schválit výjimku z pravidel. Pokud by byl přetlak žádostí a nebylo by možné uspokojit všechny, bude rozhodující, v jaké lokalitě žadatel působí. Přednostně pak grant schválíme žadatelům z bezprostředního okolí lomu," uvedla Maříková.

O grant žádají převážně sportovní kluby, organizace poskytující sociální a zdravotnické služby nebo organizace s kulturně společenskou náplní činnosti. "Jmenovat mohu například Podkrušnohorské technické muzeum. V tomto případě nemá grantová komise pochybnost a není důvod grant neschválit. Stejně tak klubům a organizacím, které zajišťují volnočasové aktivity především pro mládež. Takových je mezi žadateli většina. Sportovci, dobrovolní hasiči, ale také například kynologické spolky. Naší snahou bude uspokojit většinu žadatelů," uvedla mluvčí.