Havlíček: EK by mohla odložit metanové nařízení, Česko podporuje 19 zemí

Havlíček přijel do Bruselu už ve středu a zúčastnil se večeře, na kterou francouzský ministr průmyslu Sébastien Martin pozval několik svých kolegů a zároveň zástupce významných firem. "Diskutovali jsme pochopitelně o takřka kritické situaci v oblasti energií, která se ale pravděpodobně bude ještě zhoršovat s ohledem na to, co se odehrává na Blízkém východě; jde ale samozřejmě i o důsledky války ukrajinsko-ruské," uvedl český ministr.

Francie se podle Havlíčka přidala na stranu Česka, které se snaží prosadit odložení nařízení o snižování emisí metanu. "Před pár měsíci se nám podařilo zde v Bruselu získat na naši stranu 17 zemí," uvedl. "Dnes můžeme konstatovat, že se k nám připojily další státy včetně Francie, takže vše je na dobré cestě a já jsem přesvědčen, že během několika dnů dohrajeme aktivitu České republiky a metanové nařízení se odloží," dodal ministr před jednáním s Riberaovou. České snahy nyní podle něj podporuje dalších 19 zemí, mimo jiné i Německo.

Po schůzce uvedl, že se snažil místopředsedkyni EK vysvětlit, v jaké situaci se Česko a řada dalších průmyslově orientovaných zemí nyní nachází. "Snažím se všem vysvětlovat, že už jsme v další energetické krizi a to, že se dnes ještě ceny nedotýkají všech domácností a firem, je dáno spíš tím, že mají delší kontrakty a zafixované ceny. Velkoobchodní ceny jsou ale velmi varovné," uvedl Havlíček.

V souvislosti s energetickou krizí místopředsedkyni EK poprosil právě o odložení metanového nařízení o tři roky. "Podle všeho to skutečně vypadá, že Evropská komise nakonec přistoupí k odložení. Jestli to bude o rok, nebo o tři, neumím říct, ale věřím, že jsem udělal všechno proto, aby to bylo o tři roky," uvedl český ministr. "Možná, že jsem příliš velkým optimistou, ale už máme určité zprávy z Evropské komise, že se to vyvíjí směrem, který jsme si přáli," dodal s tím, že by se pak jednalo o velký úspěch Česka.

Několik států EU včetně ČR se obrátilo na EK již na konci června a žádalo, aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení nové normy o snižování emisí metanu. Země to zdůvodnily obavami o energetickou bezpečnost Evropy v době geopolitické nestability.

Nařízení o emisích metanu v energetice by mělo začít platit 1. ledna 2027. Dovozci fosilních paliv podle něj musejí příslušným vnitrostátním orgánům každoročně poskytovat podrobné a hlavně nezávisle ověřené informace o emisích metanu spojených s dodávanou energií. Podle Česka to ale představuje problém vzhledem k nedostatku ověřovatelů a měřičů ve třetích zemích. Čeští zástupci o tom informovali už v dubnu v takzvaném non-paperu a premiér Andrej Babiš rovněž napsal dopis předsedkyni komise Ursule von der Leyenové.

V souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu, má řada států EU obavy, že dodržování normy týkající se emisí metanu by mohlo vést k omezení dovozu plynu a ropy od zahraničních dodavatelů do EU.

Komise na výzvu reagovala na konci července a státům nevyhověla. Pouze jim doporučila, aby po dobu tří let neukládaly pokuty ropným a plynárenským společnostem, které pravidla o emisích metanu poruší. Pokuty by tak státy měly společnostem odpustit pro roky 2027, 2028 a 2029. Veškeré povinnosti by nicméně i nadále zůstávaly v platnosti.