IEA: Zájem o uhlí kvůli Blízkému východu letos neklesne, bude naopak rekordní

Právě narušení dodávek energetických surovin letos přispívá k růstu poptávky po uhlí. Prudký růst cen zemního plynu totiž nutí některé země obracet se k alternativním zdrojům energie.

Hormuzským průlivem prakticky žádné dodávky uhlí neprocházejí, protože Blízký východ není významným producentem ani spotřebitelem uhlí. Narušení námořního obchodu způsobené válkou mezi Spojenými státy a Íránem ale ovlivnilo i trh s uhlím. Důvodem je růst cen zemního plynu v důsledku výrazného poklesu dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) přes tento průliv. To vedlo v zemích, které mají kapacity pro výrobu elektřiny z plynu a zároveň volné kapacity uhelných elektráren, k vyšší výrobě elektřiny z uhlí.

Tyto změny přispěly k vyšší spotřebě uhlí v Evropě, Japonsku, Jižní Koreji, Číně a na dalších trzích. Spotřeba je tam vyšší, než se dosud očekávalo, uvedla IEA.

Čína rovněž zvýšila spotřebu uhlí při výrobě chemických produktů v reakci na vysoké ceny ropy. K růstu poptávky po uhlí v některých významných asijských spotřebitelských zemích, včetně Indie a Vietnamu, by letos měl přispět rovněž očekávaný mimořádně silný klimatický jev El Niño. Ten pravděpodobně povede k vyšší potřebě chlazení a zároveň k nižší výrobě elektřiny z vodních elektráren.

Příští rok se může situace opět změnit, přičemž výhled zůstává značně nejistý, uvádí zpráva. Hodně bude záležet na tom, zda se obnoví lodní doprava přes Hormuzský průliv. Pokud se dodávky LNG přes průliv obnoví a ceny zemního plynu klesnou k úrovním před válkou, mohla by celosvětová poptávka po uhlí v příštím roce klesnout. Pokud ale průliv zůstane pro přepravu LNG z velké části uzavřený, poptávka po uhlí by naopak mohla dál růst.

Tato čísla představují další ránu snahám o omezení jednoho z hlavních faktorů změn klimatu, poznamenala agentura Bloomberg. Vyšší poptávka po uhlí přichází v době, kdy svět zároveň ve velkém buduje větrné a solární elektrárny, aby vyráběl elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tyto čisté zdroje sice dokážou zmírnit růst využívání fosilních paliv, nestačí ale k tomu, aby jejich spotřeba začala klesat. Celosvětová poptávka po elektřině totiž roste.

Po dosažení rekordní úrovně v loňském roce by měla celosvětová těžba uhlí letos klesnout. I tak ale zůstane třetí rok po sobě nad hranicí devíti miliard tun. Pokles souvisí s nižší těžbou v Číně, která je největším producentem uhlí na světě. Čínské úřady po vážné důlní nehodě letos v květnu totiž nařídily bezpečnostní kontroly, které od té doby vedly k výraznému omezení těžby uhlí.

Vzhledem k tomu, že se rozdíl mezi těžbou a spotřebou zmenšil, měl by se zmírnit i výrazný nárůst světových zásob uhlí z posledních let. V roce 2027 by se měla celosvětová těžba uhlí mírně zvýšit, protože se očekává oživení těžby v Číně.

Zpráva také předpokládá, že poptávka po uhlí na mezinárodních trzích poroste více, než se dosud očekávalo. Důvodem je nižší domácí těžba v Číně a vyšší poptávka v zemích závislých na dovozu, jako je Japonsko a Jižní Korea, kde spotřeba uhlí vzrostla v reakci na růst cen zemního plynu. Tyto faktory spolu s napjatou situací na straně nabídky přispívají k růstu cen uhlí po celém světě.