U Ománu je velká ropná skvrna, příčinou je únik z tankeru ruské stínové flotily
U pobřeží Ománu je ropná skvrna o rozloze přibližně 390 kilometrů čtverečních. Dnes to podle agentury Reuters sdělily ománské úřady. Ropa uniká z poškozeného tankeru, který převážel ruskou ropu. Loď úřady považují za součást takzvané ruské stínové flotily, kvůli čemuž je na sankčním seznamu Evropské unie a Británie. Plavidlo už více než měsíc setrvává na mělčině poblíž ostrova al-Kiblíja, který je součástí Halláníjských ostrovů.
Posádka tankeru Caroline Bezengi nahlásila potíže již 8. června, když se plavidlo nacházelo poblíž jemenského přístavu Mukallá, uvedly dva zdroje z komunity zabývající se námořní bezpečností, podle kterých na palubě došlo k výbuchu.
Společnost Vanguard zabývající se námořní bezpečností minulý týden uvedla, že tanker poškodily tři výbuchy neznámého původu, načež do plavidla vnikla voda, což vyřadilo z provozu motor a kormidlo.
Skvrna se rozprostírá v oblasti mezi ománskými Halláníjskými ostrovy v Arabském moři a pobřežím provincie Zufár. V některých místech je skvrna vzdálena pouhých sedm kilometrů od břehů pevninské části Ománu. Úřady vycházejí mimo jiné z nejnovějších satelitních snímků.
Přestože nevládní organizace Greenpeace a PAX o skvrně informovaly již koncem minulého týdne, ománské úřady se k rozsahu ekologické katastrofy podle Reuters vyjádřily dnes poprvé.
Podle analýzy agentury založené na satelitních snímcích a informacích odborníků na námořní dopravu únik ropy z 274 metrů dlouhého tankeru pokračoval i na konci července.
Plavidlo naposledy vyslalo identifikační signál 11. června, když bylo stále u jemenských břehů. Agentura AFP dříve uvedla, že tanker 11. května naložil milion barelů ropy v ruském terminálu Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk v Krasnodarském kraji.
Řada odborníků pravidelně varuje před rizikem úniku ropy z některého z plavidel ruské stínové flotily, kterou tvoří často zastaralé ropné tankery. Rusko je využívá k obcházení západních sankcí uvalených v souvislosti s agresí proti Ukrajině a k vývozu ropy.
Omán v roce 2025 vyhlásil kolem Halláníjských ostrovů přírodní rezervaci. Toto souostroví je klenotem mořské biodiverzity s křišťálovým mořem a nedotčenými korálovými útesy. Slouží jako hnízdiště mořských želv i ptáků či jako útočiště ohrožených mořských savců včetně izolované populace keporkaků z Arabského moře, sdělila agentuře AFP Nina Noelleová z organizace Greenpeace.
Související články
Zatmění Slunce ve středu omezí výkon fotovoltaických elektráren
EU se připravuje na možné dopady slunečního zatmění na solární energetiku a provozovatele přenosových a distribučních sítí. Příčin…
Klimatická změna ohrožuje většinu světových památek. Už to pocítila také Praha
Když se ale v polovině července na okraji Barrandovského mostu v Praze zřítila betonová plastika Rovnováha mezinárodně uznávaného…
30 MWp: Ralsko dalo „zelenou“ projektu obří fotovoltaické elektrárny
Projekt liberecké krajské společnosti Energie Ralsko na stavbu fotovoltaické elektrárny (FVE) na ploše bývalého vojenského letiště…
Reuters: Pondělní ukrajinský útok dočasně vyřadil největšího výrobce LPG v Rusku
Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Ru…
Květnové měření hluku z polského dolu Turów odhalilo překročení limitu v Uhelné
Květnové měření hluku z polského hnědouhelného dolu Turów odhalilo překročení nočního limitu v Hrádku nad NisouUhelné. V obci, kte…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.