Solární panely na letišti v Ralsku mají být jen na betonu, nikoliv na trávě

Elektrárnu chce kraj postavit na chátrající letištní ploše. Zhruba 20 procent letiště má podle Miklíka zůstat nezastavěných, aby mohl pokračovat provoz leteckého spolku a zvířata měla dostatek prostoru. "Chceme v maximální míře využít především současné betonové plochy. Na místech, kde by projekt počítal s panely a dalšími technologiemi na zatravněné části, se budeme snažit být co nejšetrnější k přírodě," doplnil.

Areál v Ralsku o rozloze 300 hektarů převzal kraj od státu v roce 2007. Letiště naposledy využívala sovětská armáda, která ho opustila v roce 1991. Od té doby na 2,5 kilometru dlouhé ranveji přistávají jen malá sportovní letadla a lidé plochu využívají k rekreaci. Záměr postavit na letišti solární elektrárnu se objevil už před 17 lety, kdy byly podobné projekty na vzestupu kvůli vysokým výkupním cenám elektřiny. Ze stavby tehdy sešlo.

Oblast Hradčany nedávno prošla strategickým posouzením vlivů na životní prostředí (SEA) a je jednou z 12 akceleračních oblastí vhodných pro stavbu solárních elektráren, které schválila vláda. Stavba elektrárny má ale také odpůrce, místní další projekt odmítají. Skupina ČEZ už tam na pěti místech provozuje zařízení s instalovaným výkonem téměř 56 megawattů (MW) a další elektrárnu o výkonu 71 MW staví. K plánům kraje tak Ralsko vyhlásilo referendum, které bude společně s komunálními volbami 9. a 10. října.

Podle Miklíka firma Energie Ralsko věnuje velkou pozornost tomu, jak bude oblast spravována. "Jak se bude sekat tráva, kde necháme pásy pro hmyz, kde vymezíme místa, která zůstanou zcela bez zásahu. Podobu projektu přímo ovlivní také probíhající biologické hodnocení lokality," uvedl. Kraj také projekt výrazně zmenšil, původně se počítalo s panely o instalovaném výkonu až 100 MW, teď chce kraj postavit zařízení s instalovaným výkonem 30 MW a pro další stejně velkou elektrárnu bude hledat partnera.

Krajské zařízení by mělo uspořit více než 13.000 tun oxidu uhličitého ročně. Vyrobená elektřina bude určena především pro krajská zařízení, zejména nemocnice, školy a domovy pro seniory a postižené. Liberecký kraj tak místo nákupu drahé elektřiny na burze využije vlastní levnější zdroj. Veškeré úspory zůstanou v krajském rozpočtu. Projekt také podle Miklíka zahrnuje velkokapacitní bateriové úložiště, které podpoří stabilitu sítě a sníží závislost kraje na výkyvech trhu s energiemi.