Nejvýznamnější uhelný region v Číně plánuje zvýšit produkci ropy z uhlí

Vnitřní Mongolsko je v Číně nejvýznamnějším regionem z hlediska produkce uhlí a zároveň největším producentem obnovitelné energie. Představuje tak příklad složité energetické transformace – na jedné straně je Čína závislá na dovozu ropy, na straně druhé disponuje relativním nadbytkem uhlí.

Proces přeměny uhlí na ropné produkty je však významným a stále rostoucím zdrojem emisí oxidu uhličitého. To komplikuje plnění klimatických cílů, které vláda v Pekingu naplánovala.

"Rozšiřujeme a posilujeme domácí výrobní kapacity projektů na přeměnu uhlí na ropu, uhlí na plyn a uhlí na chemické produkty, abychom zvýšili soběstačnost země v oblasti ropy a zemního plynu,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci Chuang Č'-čchiang, který je druhým nejvýše postaveným představitelem regionu. Další podrobnosti neuvedl.

Přestože jde o odvětví, které se mimo Čínu téměř nevyskytuje, jeho produkce je ve srovnání s obrovským objemem dovážené ropy a zemního plynu stále poměrně malá. Objem plynu, kapalných paliv a chemických látek vyrobených z uhlí v roce 2024 by totiž nahradil jen asi šest procent ropy a zemního plynu, které Čína v daném roce dovezla.

Výroba se ale zvyšuje. V květnu čínské ministerstvo životního prostředí schválilo zkušební projekt za 22,1 miliardy jüanů (přes 68 miliard Kč) ve městě Ordos ve Vnitřním Mongolsku. Zařízení má ročně vyrábět 800.000 tun olefinů z uhlí. Olefiny představují základní surovinu pro výrobu plastů a řady chemických produktů.

Zisky odvětví přeměny uhlí na petrochemické produkty od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem výrazně vzrostly. Důvodem je využívání levného domácího uhlí, které těmto podnikům poskytuje konkurenční výhodu proti tradičním petrochemickým výrobcům závislým na dražší ropě jako výchozí surovině.

Chuang přímo neodpověděl na otázky, jak chtějí experti řešit vysoké uhlíkové emise spojené s přeměnou uhlí na ropu, plyn a chemické produkty. Uvedl však, že Vnitřní Mongolsko se snaží vyvažovat využívání svých obrovských zásob uhlí s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, jejichž podíl na instalovaném výkonu už v regionu vzrostl na 53 procent.

Vládní dokumenty zároveň počítají s podporou využívání zeleného vodíku v projektech zaměřených na výrobu chemických produktů z uhlí. Zastánci čisté energetiky ale varují, že by tento krok neměl sloužit jako záminka pro další rozšiřování tohoto odvětví.

Podle Chuanga se ve Vnitřním Mongolsku každoročně vytěží 1,25 až 1,28 miliardy tun uhlí, což představuje více než čtvrtinu celkové produkce Číny. Přibližně dvě třetiny této těžby pocházejí z města Ordos, kde vláda buduje nové centrum pro přeměnu uhlí na petrochemické produkty.