Nastává sedm zásadních let pro českou energetiku. O zachování konkurenceschopnosti rozhodnou investice do rozvoje sítí a nových zdrojů energie

Česká energetika prochází největší transformací ve své novodobé historii. Odklon od uhlí, který podle predikcí ČEPS i dalších analýz může nastat dříve než v roce 2033 kvůli ekonomické nerentabilitě uhelných zdrojů, vyžaduje okamžitou akci. Podle Vnitrostátního energeticko-klimatického plánu (NKEP) bude Česko do roku 2030 potřebovat investice do nových zdrojů a sítí ve výši stovek miliard korun.

Transformace proto vyžaduje zapojení soukromého kapitálu. Státní rozpočet ani evropské dotace (např. Modernizační fond) nebudou na celkovou proměnu stačit. Klíčem je vytvoření takových podmínek, které motivují banky a soukromé investory ke vložení prostředků do energetické infrastruktury.

„Role bankovního sektoru je v této transformaci nezastupitelná. Vidíme obrovský zájem firem o investice do vlastní energetické nezávislosti. Abychom však mohli uvolnit potřebný objem kapitálu v řádech stovek miliard korun, potřebuje finanční sektor dlouhodobě stabilní legislativní rámec a jasnou vizi státu, která minimalizuje investiční riziko,“ uvedl na konferenci Ján Lučan, člen představenstva ČSOB.

„Obnovitelné zdroje jsou nedílnou součástí růstu české ekonomiky a energetické bezpečnosti. Nyní musíme najít širokou společenskou a politickou shodu na konkrétních mechanismech podpory, abychom tuto historickou šanci na modernizaci průmyslu neminuli a zajistili firmám levnou a dostupnou energii,“ doplnil Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Na konferenci také jasně zaznělo, že stát je připraven podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), avšak s důrazem na stabilitu přenosové a distribuční soustavy. Prioritou zůstává rozvoj akumulace a posilování sítě, aby dokázala absorbovat výkon z nových solárních a větrných parků. Podle dat Solární asociace a AKU-BAT bylo jen v roce 2025 zapojeno do sítě 0,7 GWp nového fotovoltaického výkonu.

„K realizaci projektů v moderní a zelené energetice potřebujeme jednoznačnou legislativu. Pokud dokončíte výstavbu zdroje a vstoupíte do zkušebního provozu, musíte mít možnost skutečně fungovat, nikoli čekat na další a další povolení. Klíčová je i ekonomika zdrojů a jejich konkurenceschopnost na trhu,“ říká Darina Merdassi, ředitelka skupiny Decci a. s. a členka představenstva E.nest Energy a. s.

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, na konferenci zmínil další důležitý rozměr transformace pro českou ekonomiku: „Český průmysl i my energetici stojíme před jasnou výzvou: mít k dispozici čistou a cenově konkurenceschopnou energii, ta je klíčová pro udržitelnost českého průmyslu a ekonomiky. V ČEZ ESCO denně vidíme, že poptávka po komplexních řešeních od baterií přes energetické úspory až po obnovitelné zdroje rychle roste.“

Účastníci konference POWER SHIFT se shodli, že hlavními pilíři úspěchu proměny české energetiky na další dekády budou:

• Předvídatelnost: Jasný harmonogram odstavování uhelných zdrojů a jejich náhrady.
• Investiční apetit: Vytvoření modelů pro zapojení soukromého kapitálu.
• Moderní infrastruktura: Masivní investice do distribuce a akumulace pro zachování stability.

Jiří Janda, obchodní ředitel společnosti LTW battery, k tomu dodává: „Nová vlna v energetice se neobejde bez sofistikované akumulace. Kapacity pro ukládání energie jsou zásadní pro zajištění plynulých dodávek pro průmyslové podniky. Durabilní technologie jsou připraveny, nyní je třeba eliminace low-cost technologií, které brání nastavení a rozvoji tržních podmínek, jež umožní jejich technologický rozvoj a nasazení v českém prostředí.“

Podobně to vidí i Michal Petřek, manažer pro inovace Raylyst: „Digitalizace a efektivní správa energetických aktiv jsou klíčem k tomu, aby nová energetika fungovala jako celek. Na konferenci POWER SHIFT jsme ukázali, že díky datům a chytrému řízení lze maximalizovat výnosy z OZE, posílit stabilitu sítě a lépe plánovat další rozvoj energetiky v Česku. Přesně to český trh potřebuje.“