Fosilní paliva zůstanou dominantní i po roce 2050, tvrdí McKinsey
Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to ze zprávy poradenské společnosti McKinsey. Pokračující využívání fosilních paliv představuje velkou výzvu pro dosažení globálních klimatických cílů.

Poptávka po elektřině se má zvyšovat hlavně kvůli předpokládanému nárůstu v průmyslovém a stavebním sektoru. Tento růst se má do roku 2050 pohybovat v rozmezí 20 až 40 procent. Za největšího přispěvatele k tomuto růstu jsou považována datová centra v Severní Americe.
McKinsey očekává, že fosilní paliva budou v roce 2050 představovat 41 až 55 procent celosvětové spotřeby energie. To je sice méně než současných 64 procent, ale více, než uváděly předchozí odhady. Výrazně zvýšit by se mělo využití zemního plynu pro výrobu elektřiny. Spotřeba uhlí může zůstat na vyšší úrovni.
Poptávka po elektřině související s datovými centry v USA poroste do roku 2030 o téměř 25 procent ročně. Poptávka datových center po celém světě se má v letech 2022 až 2030 zvyšovat v průměru o 17 procent ročně, zvláště v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Alternativní paliva zřejmě nedosáhnou širokého přijetí před rokem 2040, pokud nebudou povinná. Ale obnovitelné zdroje energie mají potenciál, aby v roce 2050 pokryly 61 až 67 procent globálních dodávek elektřiny, dodala McKinsey.
Partner McKinsey Diego Hernandez Diaz agentuře Reuters řekl, že McKinsey nyní neočekává, že by poptávka po ropě dosáhla svého maxima dříve než ve 30. letech 21. století. V kombinaci s regionálními a globálními ekonomickými podmínkami u některých fosilních paliv to podle zprávy znamená, že v roce 2050 by fosilní paliva mohla tvořit až 55 procent celosvětových dodávek elektřiny.
Globální energetický výhled je ovlivňován geopolitickou nejistotou a tím, že vlády upřednostňují cenovou dostupnost a bezpečnou energii před plněním cílů Pařížské dohody. Zpráva také uvádí rizika energetické recese, cla a technologické inovace jako faktory, které stojí za pokračující závislostí na fosilních palivech.
Související články
Koniec ruského plynu a ropy v EÚ môže prísť oveľa skôr
Odstrihnutie sa Európskej únie od dovozu zemného plynu a ropy z Ruska môže, aspoň na papieri, nastať ešte skôr ako sa pôvodne navr…
Ceny elektriny a plynu pre firmy na Slovensku patria aj v roku 2025 k najvyšším v EÚ (+grafy)
Firmy na Slovensku platia za energie jedny z najvyšších cien v Európe. To, čo ukazovalo porovnanie v prípade elektriny aj v prípad…
Evropská komise představila globální klimatickou a energetickou strategii pro posílení pozice EU na světových trzích
Evropská komise a vysoká představitelka EU představili novou mezinárodní strategii, jejímž cílem je zajistit silnější postavení Ev…
MPO rozdělí 800 milionů korun na technologie, které omezují vznik odpadu
Malé a střední firmy v méně rozvinutých regionech budou moci žádat o podporu na technologie, díky kterým omezí vznik odpadu. Z evr…
Vyplatí se v současnosti sdílet elektřinu?
Máte vy nebo někdo z vašich blízkých či známých fotovoltaickou elektrárnu? Potom spolu můžete sdílet přebytky, tedy to, co fotovol…
Kalendář akcí
Dny kogenerace 2025
PRO-ENERGY CON 2025
Digitalizáciou v energetike sa to nekončí
Obchodování s emisními povolenkami - EU ETS I a II
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.