Analýza: Solární energie pokryla větší procento spotřeby elektřiny v ČR než loni

Analýza zdůrazňuje, že výroba solární energie ve střední Evropě, tedy v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku, od roku 2019 rostla dvakrát rychleji než průměr EU. Kumulativní produkce v regionu se do roku 2024 téměř šestinásobně zvýšila, zatímco v EU byl 2,5násobný nárůst.

Česko přidalo v roce 2023 více než jeden gigawatt fotovoltaické kapacity, a poprvé od roku 2010 tak dosáhlo kapacity v řádu gigawattů. Podíl uhlí klesl za pět let o sedm procentních bodů a ukončení těžby bylo posunuto na dřívější termín, tedy rok 2033.

"Potenciál pro další rozvoj v Česku jistě je, klíčové však bude nejen nové elektrárny postavit, ale dokázat také efektivně využít jejich výrobu a současně zvládnout jejich integraci do stávající elektrizační soustavy," řekl Sklenář.

Pozitivní trend doplňuje podle analýzy vznikající bateriová síla regionu. Maďarsko a Polsko patří mezi přední světové exportéry. Česko vyniká vysokou mírou připojení baterií k domácím solárním systémům - přes 90 procent, což je jeden z nejlepších podílů v Evropě. V červenci 2025 stovky domácích baterií během výpadku absorbovaly šest megawatthodin přebytků a pomohly stabilizovat síť.

I přes výrazný pokrok zůstává cíl Česka v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030 nízko, na úrovni 31 procent, což je výrazně pod průměrem EU, na což v minulosti upozorňovali například ekologické organizace.

Velký potenciál má podle Sklenáře také rozvoj větrných elektráren v ČR. "Mají tu výhodu, že, na rozdíl od fotovoltaiky, vyrábějí v chladnější části roku, kdy je také vyšší spotřeba. Zároveň se s fotovoltaikou dokáží skvěle doplňovat, takže bych řešil spíš jejich společný rozvoj tak, abychom dokázali využít nabízené synergie, například v rámci jejich sdíleného připojení do sítě," dodal.