Gazprom zvýší dodávky plynu do Číny, podepsal dohodu o plynovodu Síla Sibiře 2

Peking Millerova slova zatím nepotvrdil. Čínská státní agentura Nová Čína ve svých zprávách plynovod nezmínila, ale uvedla, že obě země podepsaly více než 20 dohod o spolupráci, mimo jiné v oblasti energetiky.

Gazprom bude podle Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. "Projekt výstavby plynovodu Síla Sibiře 2 a Sojuz-Vostok, tranzitního spojení přes Mongolsko, jakož i kapacity pro přepravu plynu v Číně se stane největším, nejrozsáhlejším a nejnákladnějším plynovým projektem na světě,“ řekl Miller ruským zpravodajským agenturám.

Není jasné, kdo plynovod postaví, a konečné investice nebyly zveřejněny, zdůraznila agentura Reuters. Diskuse o tomto megaprojektu se již několik let nacházely v patové situaci. Rusko jej bylo odhodlané prosadit, aby kompenzovalo nižší dodávky do Evropy po invazi na Ukrajinu. Evropská unie navíc nyní zvažuje úplný zákaz dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Čína je ale mnohem opatrnější. Růst poptávky po plynu se zpomaluje a Peking se obává nadměrné závislosti na jediném dodavateli, připomíná agentura Bloomberg.

Dosažení pokroku v projektu je diplomatickým úspěchem prezidenta Putina, uvádí Bloomberg. Zároveň je silným signálem pevných vazeb, které Moskva od roku 2022 s Čínou rozvíjela v čase, kdy se potýkala s dopady západních sankcí.

Miller podle agentury Reuters ruským zpravodajským agenturám sdělil, že jeho firma také uzavřela dohodu o zvýšení dodávek prostřednictvím stávajícího plynovodu Síla Sibiře 1. Měly by se podle ní zvýšit z 38 miliard kubíků na 44 miliard kubíků ročně.

Rusko je největším producentem přírodních zdrojů na světě a Čína je nyní jeho největším obchodním partnerem. Podle Kremlu je Peking největším odběratelem ruské ropy a ruského plynu, druhým největším odběratelem ruského uhlí a třetím největším odběratelem ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).

Gazprom nyní dodává zemní plyn do Číny prostřednictvím 3000 kilometrů dlouhého plynovodu nazvaného Síla Sibiře na základě 30leté smlouvy v hodnotě 400 miliard dolarů (8,4 bilionu Kč) uzavřené na konci roku 2019. V únoru 2022 se pak Čína zavázala, že kolem let 2026 až 2027 bude každoročně nakupovat až deset miliard kubíků plynu prostřednictvím plynovodu z ostrova Sachalin na ruském Dálném východě.

Chystaný plynovod Síla Sibiře 2 má dopravovat plyn z obrovských zásob na poloostrově Jamal v západní Sibiři na sever Číny přes Mongolsko. Měl by být dlouhý 2600 kilometrů. Plánovaná roční kapacita 50 miliard kubíků je o něco nižší, než má dnes již nefunkční plynovod Nord Stream 1, který spojuje Rusko s Německem pod Baltským mořem, píše Reuters.

Ruský vývozy plynu do Číny přesto zatím stále představuje jen malou část z rekordních 177 miliard kubíků, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018 až 2019. Ruský plyn nyní tvoří pouze 18 procent z celkových plynových dodávek do Evropy. V roce 2021 to ještě bylo 45 procent. Ruský podíl na dovozu ropy do Evropské unie klesl za stejné období z přibližně 30 procent na tři procenta. EU plánuje do roku 2027 zcela ukončit dovoz ruské energie.