Norsko chystá první aukci licencí na těžbu ropy a plynu od roku 2021

"Norsko bude i nadále dlouhodobým dodavatelem ropy a plynu pro Evropu a norský kontinentální šelf bude dál vytvářet hodnoty a pracovní místa pro naši zemi," uvedl Aasland. Termín samotného udělení licencí ale zatím vláda nesdělila.

Norská vláda v roce 2021 souhlasila s čtyřletou přestávkou v udělování licencí pro nové, tzv. hraniční oblasti, výměnou za podporu menší levicové strany v parlamentu. Od té doby bylo možné přidělovat licence pouze v blízkosti již existujících polí.

Norsko denně vytěží zhruba čtyři miliony barelů ropného ekvivalentu, z toho zhruba polovinu tvoří zemní plyn a zbytek ropa a jiné kapaliny. Loni měl ropný a plynárenský sektor na celkových příjmech z vývozu země podíl 60 procent. Ropný a plynárenský sektor také přímo i nepřímo zajišťuje přibližně desetinu pracovních míst v soukromém sektoru. Kvůli stárnoucím nalezištím však hrozí, že v příštím desetiletí začne těžba klesat, pokud nebudou nalezena nová ložiska.

"Pokud máme dodržet své závazky, musíme hledat nová naleziště, a abychom je našli, musíme nejprve provádět průzkum,“ uvedl Aasland.

Oznámení přichází několik týdnů před parlamentními volbami, které se uskuteční 8. září. Současná vládnoucí Dělnická strana má v průzkumech veřejného mínění těsný náskok před středopravicovými stranami, napsala agentura Reuters.

Norsko se v roce 2022 stalo největším dodavatelem plynu do Evropy, když v souvislosti s válkou na Ukrajině klesly dodávky ruského plynu. Proti těžbě ropy a plynu v Norsku ale ostře vystupují ekologové a další subjekty, které se obávají, že emise oxidu uhličitého ze spalování ropy a plynu přispějí ke změnám klimatu.

Norská vláda tvrdí, že zdroje ropy a plynu jsou nezbytné pro energetickou bezpečnost Evropy a že budou potřeba i v příštích desetiletích. Těžba ropy a plynu představuje největší odvětví norské ekonomiky.