Zelení v Sasku chtějí, aby se vláda vymezila proti českým jaderným plánům

České plány už v červnu vyvolaly v zemském sněmu vášnivou debatu, ve které se poslanci Zelených, postkomunistické Levice a sociální demokraté (SPD) proti projektu ostře vymezili, naopak zákonodárci Kretschmerovy konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) varovali před poučováním Česka. Do rozpravy zasáhla i pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která vyzvala k vybudování podobných reaktorů i v Sasku.

Nespokojení Zelení si následně od koaliční vlády CDU a SPD vyžádali písemné stanovisko k tomu, jaký postoj zastává. Tento týden dostali odpověď, ve které Kretschmerův kabinet konstatoval, že jaderná energetika sice sama o sobě představuje riziko, zároveň je ale nebezpečí nehody s únikem radioaktivity značně nízké. Saská vláda zároveň poukázala na vysoké bezpečnostní standardy Česka i samotného provozovatele jaderných zařízení a na to, že české nukleární provozy bezpečně fungují po desetiletí. V písemném postoji saská vláda rovněž vyslovila důvěru v české úřady.

"Jaderná elektrárna před naším prahem není žádným napínavým experimentem, ale značným rizikovým faktorem pro člověka a přírodu," prohlásil Löser. Tvrdí, že saská vláda se vyhýbá tomu, aby zaujala jasný postoj a aby upozornila na rizika.

"Zemská vláda musí formulovat jasné stanovisko, které do středobodu postaví ochranu Sasů a také naší přírody," dodal s tím, že saská vláda by měla otevřít i otázku spotřeby vody v plánovaném jaderném provozu.

Zelení a také Levice mohou na Kretschmerovu vládu vytvářet značný tlak, neboť koalice CDU a SPD nemá v zemském sněmu většinu a je odkázaná na podporu ekologických a levicových poslanců.

Proti českým jaderným plánům pod Krušnými horami protestují také ekologická a aktivistická sdružení BUND, Greenpeace či Parents for Future (Rodiče pro budoucnost).

Zamýšlené reaktory SMR nahradí v Tušimicích výrobu elektřiny v hnědouhelné elektrárně Tušimice II. Celkový elektrický výkon reaktorů bude nejvýše 1500 megawattů. Se zprovozněním prvního bloku se počítá v roce 2038.

Modulární reaktory lze vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně více soustředit na jednom místě. Podle expertů na jadernou energetiku se liší od velkých jaderných bloků zejména nižším výkonem, zároveň ale umožní rychlejší a jednodušší stavbu. První modulární reaktor připravuje společnost ČEZ u jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

Německo rozhodlo o ukončení výroby elektrické energie z jádra v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny Německo odpojilo od sítě v roce 2023, energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než 60 letech.