Čína začala v Tibetu stavět největší vodní elektrárnu na světě

Projekt je podle úřadů součástí snahy Číny rozšířit využívání obnovitelných zdrojů energie a snížit emise oxidu uhličitého. Vodní dílo přehradí řeku Jarlung Cangpo jejím dolním toku, což může mít dopad na miliony lidí žijících níže po proudu v Indii a Bangladéši.

Předseda čínské vlády stavbu označil za "projekt století" a uvedl, že je "třeba klást zvláštní důraz na ochranu životního prostředí, aby se předešlo ekologickým škodám".

Úřady zatím neuvedly, kolik lidí v Tibetu bude muset kvůli přehradě opustit své domovy, ani jaký dopad bude mít stavba na místní ekosystém, který patří k nejbohatším a nejrozmanitějším v celém Tibetu.

Podle čínských představitelů vodní dílo nebude mít zásadní dopad na životní prostředí ani na zásobování vodou v oblastech níže po proudu. Indie a Bangladéš již nicméně v této věci vyjádřily znepokojení.

Neziskové organizace, včetně Mezinárodní kampaně za Tibet (ICT), uvádějí, že přehrada nenávratně poškodí tibetskou náhorní plošinu a miliony lidí žijících níže po proudu se mohou potýkat s vážnými dopady na své živobytí.

Odhaduje se, že přehrada vyprodukuje až 300 miliard kilowatthodin elektřiny ročně, čímž by měla přispět k pokrytí energetických potřeb nejen Tibetu, ale i dalších částí Číny.

Podle Nové Číny, která o projektu poprvé informovala v prosinci, bude stavba hrát klíčovou roli při dosažení čínských cílů v oblasti uhlíkové neutrality, podpoří související průmyslová odvětví a vytvoří pracovní místa v Tibetu.

Řeka Jarlung Cangpo protéká Tibetem ze západu na východ a v jednom úseku dramaticky klesá o 2000 metrů na pouhých 50 kilometrech, což představuje obrovský potenciál pro výrobu vodní energie. Čína již v minulých letech uvedla do provozu několik přehrad na horním toku řeky.

Po opuštění Tibetu pokračuje řeka Jarlung Cangpo pod názvem Brahmaputra, která protéká indickými státy Arunáčalpradéš a Ásám a do moře ústí v Bangladéši.