Útok na íránské jaderné provozy by podle Kataru kontaminoval vodu v regionu

Tři pouštní státy, které se nacházejí na protější straně Perského zálivu od Íránu, mají více než 18 milionů obyvatel a jejich jediným zdrojem pitné vody je odsolená voda ze zálivu.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání varoval, že v důsledku útoku na íránské jaderní provozy by země zálivu skončily "bez vody, bez ryb, bez ničeho (...) bez života".

Americký prezident Donald Trump uvedl, že chce s Íránem vyjednat jadernou dohodu, která by zemi zabránila ve vývoji jaderné bomby, a naznačil, že vyzval k zahájení rozhovorů. Od mezinárodní jaderné dohody s Íránem přitom USA v roce 2018 za jeho první vlády odstoupily a obnovily proti Íránu sankce, načež Teherán začal porušovat limity na obohacování uranu.

Trump, který se v lednu po čtyřleté pauze vrátil do Bílého domu,mezitím obnovil "politiku maximálního tlaku" vůči Íránu s cílem odstřihnout zemi od globální ekonomiky a zastavit íránský expert ropy.

Katarský premiér nyní vyzval k diplomatickému řešení íránské otázky, které by zabránilo vojenskému úderu na Írán, jenž by podle podle něj zažehl "válku v celém regionu". "Katar za žádných okolností nepodpoří žádný vojenský krok. Nezdáme se, dokud nebudeme vidět diplomatické řešení," řekl v rozhovoru s konzervativním moderátorem Tuckerem Carlsonem.

Írán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a jeho nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v sobotu prohlásil, že se země nenechá přinutit k jednáním prostřednictvím šikany.

Katar před několika lety vyhodnotil, že v případě útoku na íránská jaderná zařízení by mu po třech dnech mohly dojít zásoby pitné vody. Arabský stát, kde teploty v létě dosahují 50 Celsia, od té doby vybudoval 15 z největších betonových vodních nádrží na světě, aby nouzové zásoby vody zvýšil.

Katar je strategickým spojencem USA a hostí největší americkou vojenskou základnu na Blízkém východě, ale udržuje také vztahy s Íránem, s nímž sdílí největší známé naleziště zemního plynu na světě.