Export elektřiny z Česka dál klesá, loni čistý vývoz klesl o 30 pct na 6,4 TWh

Podíl exportu elektřiny klesá už několik let v řadě. Podle loňské analýzy ministerstva průmyslu a obchodu se Česká republika stane čistým dovozcem elektřiny zřejmě v roce 2027. V případě kritického scénáře, který počítá s rychlejším ukončením provozu tuzemských uhelných elektráren, by mohl dovoz elektřiny převažovat na vývozem už letos. Podle MPO byl ale kritický scénář málo pravděpodobný.

"Klesá zejména výroba uhelných elektráren, které jsou díky povolenkám často dražší než obnovitelné zdroje za hranicemi. Je proto v Česku třeba budovat obnovitelné, zvláště větrné elektrárny a jaderné zdroje," řekl ČTK k aktuálnímu vývoji mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

ČEZ v minulosti avizoval plán na ukončení spalování uhlí ve výrobě nejpozději do roku 2030. Aktuální vládní plány počítají s odklonem od uhlí do roku 2033. Další z velkých provozovatelů uhelných bloků v ČR skupina Sev.en loni nevyloučila možnost jejich utlumení už v následujících letech.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je pokles exportované elektřiny důsledkem několika faktorů. "Tím primárním je očekávaný pokles výroby elektřiny v Česku v minulém roce, který byl důsledkem pomalu klesající výroby v uhelných elektrárnách. Kvůli vysokým cenám povolenek je tamní výroba často dražší než výroba z obnovitelných zdrojů. Očekávám, že tento trend bude pokračovat i v tomto roce," uvedl.

Současný trend tak chápe jako projev tzv. zelené politiky EU, která podporuje hlavně obnovitelné zdroje. "Její kapacity jsou však bohužel stále omezené a výroba není konstantní. Pokud jsou však příhodné podmínky, tak objem vyrobené elektřiny prudce roste, cena klesá, a elektřina z uhlí se stává nekonkurenceschopnou. Stále je však velmi potřebná v obdobích nepříznivých podmínek pro výrobu z větru a fotovoltaik," dodal Tyleček.

Nejvíce se vloni z ČR podle dat ČEPS exportovalo směrem do Rakouska, kam čistý vývoz činil 4,4 TWh. Následovalo Slovensko se 4,1 TWh. Mírně exportní zůstala ještě bilance s Polskem, u něhož převažoval vývoz nad exportem o 0,7 TWh. Neznamená to však, že tyto země byli příjemci, elektřina mohla přes jejich území směřovat dál. Naopak v případě Německa bylo Česko čistým dovozcem, čisté importy z tohoto směru dosáhly 2,8 TWh.

Česká energetická soustava může podle loni představené analýzy ČEPS mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti. Do roku 2035 tak bude potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů (MW). Při extrémním vývoji počasí může být nedostatek ještě vyšší.

Tuzemský energetický mix bude v budoucnu podle vládních strategií stát na kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Do jejich vybudování stát počítá s plynem jako přechodným palivem.