Švédsko po velkém úspěchu s větrnými elektrárnami teď bojuje s jejich útlumem

Větrná energie má nyní na celkové produkci energie v zemi téměř čtvrtinový podíl. Výstavba tisíců větrných turbín v posledních dvou desetiletích ale znamená, že je k dispozici tolik energie, že ceny elektřiny stále více klesají pod nulu, a to jak pro jednotlivé hodiny, tak pro celé dny. A očekává se, že zůstanou velmi nízké několik let. Nízké ceny energií nabízejí jen malou návratnost, což odrazuje investory od podpory nových projektů obnovitelných zdrojů v zemi. Sílí také pochybnosti o tom, jaká bude poptávka v budoucnu, protože řada ekologických megaprojektů na severu země, které jsou náročné na energii, se odkládá nebo úplně ruší.

Švédsko už před třemi lety ukončilo hlavní systém dotací pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Investice do čisté energie se tam teď řídí pouze cenou energie. Švédsko se tak liší od většiny evropských států, které stále nabízejí různé pobídky.

Kromě klesajících cen bojuje odvětví větrné energie ve Švédsku s dalšími překážkami, od vyšších nákladů na turbíny přes úrokové sazby až po odpor místních komunit vůči výstavbě větrných elektráren poblíž jejich domovů, veta projektů od obcí a armády a problémy s připojením k síti.

Tento útlum ohrožuje ambiciózní cíl Švédska dosáhnout do roku 2045 čistých nulových emisích. A nejde jen o Švédsko. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je ohrožen celosvětový cíl ztrojnásobit do konce desetiletí kapacitu obnovitelných zdrojů energie, protože rozvoj větrných turbín je příliš pomalý.

Podle údajů odvětvové skupiny Svensk Vindenergi nebyla od prvního čtvrtletí ve Švédsku objednána žádná nová turbína. To je nejdelší období za dva roky. Uvedení větrného parku do provozu, od podání žádosti, nyní v zemi trvá 8,5 roku, zatímco v roce 2010 to bylo 2,5 roku, upozornila poradenská společnosti Ernst & Young. Prodloužení lhůty pro investory a developery představuje také značný problém.

Vzhledem k tomu že se v zemi rozvíjí revoluce takzvané zelené technologie, odhady toho, o kolik vzroste poptávka po elektřině, se mezi analytiky značně liší. Vláda očekává, že se poptávka v příštích dvou desetiletích zdvojnásobí. Jedno je ale jisté - větší kapacita větrných elektráren bude mít pro uspokojení tohoto růstu zásadní význam. Instalovaný výkon větrných elektráren v zemi je čtvrtý nejvyšší v EU, koncem loňského roku činil přibližně 16.400 megawattů.

Ostatní země, které se stále snaží o dekarbonizaci pomocí dotací, se více spoléhají na fosilní paliva, což se projevuje ve vyšších cenách elektřiny. Ve Skandinávii se průměrná sazba v letošním roce pohybuje kolem 36 eur (905 Kč) za megawatthodinu. To je polovina ceny v Německu, které je největším evropským trhem. A rozdíl by se mohl ještě zvětšit, pokud bude poptávka stagnovat.

Ředitel poradenské společnosti Baringa Partners Yinfan Zhang uvedl, že investoři jsou při pohledu na to, co se stalo ve Skandinávii, dost nervózní a přemýšlejí, zda se to může stát i jinde. Příkladem může být Španělsko, kde se hodně rozvíjejí solární elektrárny a ceny elektřiny klesají.

Některé země, které se potýkají s odporem vůči projektům větrných elektráren na pevnině, preferují moře. Švédsko překvapivě nemá téměř žádnou kapacitu větrných elektráren na moři. V listopadu ale vláda zrušila 13 žádostí o projekty v Baltském moři s tím, že by ohrozily obranu země před Ruskem.

Starosti dělají odvětví větrné energie také vládní plány rozvoje jaderných elektráren. Návrhy zahrnují 40letou smlouvu, která garantuje, že elektrárna bude dostávat 70 eur za megawatthodinu, tedy že stát dorovná případný rozdíl v ceně, aby stavba byla pro investory atraktivní. I ty nejlepší větrné projekty by měly problém této ceně konkurovat.