Norský stát převezme většinu plynovodů, vyjednal si to se soukromými podniky

Norsko loni oznámilo záměr zestátnit většinu své rozsáhlé sítě plynovodů, hlavní zpracovatelský závod a další infrastrukturu, až v roce 2028 vyprší platnost mnoha nynějších koncesí. Vláda tehdy vyzvala současné vlastníky, aby s ní začali jednat o podmínkách prodeje.

Středolevá norská vláda považuje síť plynovodů za majetek národního zájmu, nad nímž chce úplné státní vlastnictví, uvedla agentura Reuters. Plynovodní síť, která se táhne po mořském dně, má délku téměř 9000 kilometrů. Norsko je teď největším dodavatelem plynu do EU. Jeho vliv prudce vzrostl v roce 2022, kdy unie v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu začala odmítat většinu levných energetických surovin z Ruska.

Zatímco sedm firem se s vládou dohodlo, dvě skupiny nabídku státu odmítly. Velkou část norské plynovodní sítě vlastní společnost Gassled, která funguje jako partnerství. V roce 2003 ji založily ropné společnosti, které v té době produkovaly plyn u norského pobřeží. Nynější dohoda zvyšuje podíl norského státu ve společnosti Gassled na 100 procent z dosavadních 46,7 procenta.

Převod vlastnictví plynovodů na stát podpoří hlavní cíle politiky, kterou má Norsko v energetice, včetně nízkých cel pro uživatele sítě potrubí, uvedlo ministerstvo. To se dohodlo se společnostmi Shell, CapeOmega, ConocoPhilipps, Equinor, Hav Energy, Orlen a Silex na podmínkách převzetí jejich podílů ve společných podnicích. Smlouva je zpětně datována k 1. lednu 2024.

Equinor si ponechá malý zbývající podíl ve zpracovatelském závodě Nyhamna a v plynovodu Polarled. Firmy North Sea Infrastructure a M Vest Energy, které drží podíly v Nyhamně a v Polarledu, s prodejem nesouhlasily a své podíly si ponechají. Vláda však stále usiluje o převzetí těchto podílů, a to buď po skončení současného koncesního období, nebo pokud by byla dohoda uzavřena dříve.