Izrael naslouchá USA, ale rozhodne se podle vlastních zájmů, uvedl úřad premiéra

V posledních dvou týdnech se na Blízkém východě s napětím očekává odvetný úder Izraele za salvu nejméně 180 raket, které Írán vyslal na Izrael 1. října, a spekuluje se o podobě izraelské reakce. Napětí mezi oběma zeměmi na konci září prudce vzrostlo po zabití Hasana Nasralláha, dlouholetého vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballáh, které je íránským spojencem v jeho dlouhodobém konfliktu s Izraelem. V souvislosti se vzájemnými odvetnými útoky panují i obavy, že by tato eskalace mohla přerůst v otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem.

Netanjahu Bidenovi podle dvou informovaných zdrojů WP řekl, že chce provést úder na vojenskou infrastrukturu v Íránu a že odvetný manévr by byl proveden tak, aby to nepůsobilo jako vměšování do amerických prezidentských voleb, které se budou konat na začátku listopadu.

"Nasloucháme názorům Spojených států, ale konečná rozhodnutí přijmeme na základě našich národních zájmů," uvedl dnes brzy ráno úřad izraelského předsedy vlády v prohlášení, které ke svému textu připojil rovněž deník Washington Post.

Biden říká, že by izraelský útok na íránská jaderná zařízení nepodpořil. Trh s ropou zase sužují vyhlídky na možný úder proti íránským ropným polím. Proti izraelskému úderu na íránská ropná naleziště také ve Washingtonu lobbují státy Perského zálivu v obavách, že v případě eskalace by se mohla stát terčem odvetných útoků íránských spojenců v regionu jejich vlastní ropná zařízení, píše Reuters.