Venezuelská opozice vyzvala USA, aby kvůli tlaku na Madura zrušily ropné licence

"Chceme, aby (licence) byly zrušeny... je to záchranné lano pro (Madurův) režim," řekl v pondělí Rafael de la Cruz na diskusi pořádané organizací Rada Amerik (COA), která sídlí v New Yorku. Podle něj opozice nemá nic proti obchodu se zahraničními ropnými firmami, jejich přítomnost ale v současné situaci normalizuje Madurovy "snahy o zavedení diktatury" ve Venezuele.

Spojené státy zavedly v roce 2019 sankce proti venezuelským vládním činitelům a státní ropné společnosti PDVSA kvůli porušování lidských práv a principů demokracie Madurovým režimem. Pro zmírnění sankcí si kladly jako podmínku obnovení dialogu vlády s opozicí o svobodných volbách. Na podmínkách voleb se dohodly opozice a Madurova vláda loni v říjnu, na což Spojené státy reagovaly zmírněním sankcí.

Madurova vláda ale pokračovala v represích vůči opozici a mimo jiné neumožnila kandidovat favoritce voleb z opozičního tábora Maríi Corině Machadové. Americké ministerstvo financí proto letos v dubnu oznámilo, že neprodlouží výjimku ze sankcí na ropný sektor, nicméně umožnilo některým americkým a evropským ropným firmám pokračovat v obchodování s PDVSA. Podle nových pravidel musejí americké i zahraniční energetické společnosti žádat americké ministerstvo financí o povolení na vývoz venezuelské ropy, což se ale netýká firmy Chevron a některých dalších společností, jež v roce 2022 získaly speciální povolení k aktivitám ve Venezuele.

Chevron je největší z ropných firem, které ve Venezuele mohou těžit, a Spojené státy byly před sankcemi největším dovozcem venezuelské ropy. Tato jihoamerická země má největší zásoby ropy na světě, ale v posledních letech, už před sankcemi, její těžba výrazně klesla kvůli ekonomické krizi a dlouhodobě špatnému stavu rafinérii. Opozice viní Madurovu vládu, že neinvestovala do údržby a modernizace sítě rafinérií část státních peněz zpronevěřila.

Maduro je prezidentem od roku 2013 a represe vůči svým kritikům výrazně zesílil poté, co ve volbách v prosinci 2015 opozice získala většinu v parlamentu. Vláda poté s pomocí nejvyššího soudu začala práci zákonodárného sboru blokovat a v roce 2017 vytvořila de facto vlastní parlament. Maduro obhájil mandát ve volbách v roce 2018, které ale velká část opozice bojkotovala jako nedemokratické. V lednu 2019 pak parlament ovládaný opozicí Madurův mandát neuznal a za prozatímního prezidenta označil svého předsedu Juana Guaidóa. Tomuto tehdy téměř neznámému politikovi se podařilo získat širokou zahraniční podporu, nepodpořila ho ale armáda, takže se Maduro u moci udržel, opozice se opět rozklížila a mezinárodní podpora zeslábla.

Po prezidentských volbách z letošního července řada zemí i Evropská unie vyzvaly Madurův režim, aby zveřejnil kompletní výsledky. Vláda tvrdí, že vyhrál opět Maduro. Podle výsledků z asi 83 procent volebních místností, které zveřejnila na internetu opozice, vyhrál González. Na něj prokuratura kvůli zveřejnění výsledků vydala zatykač a kvůli spiknutí začala stíhat i Machadovou. Při povolebních demonstracích požadujících uznání Gonzáleze vítězem voleb bylo zatčeno na dva tisíce lidí, jimž hrozí vysoké tresty na základě zákona o terorismu. O víkendu Madurova vláda oznámila též zatčení tří Američanů, dvou Španělů a jednoho Čecha, které viní ze spiknutí s cílem odstranit Madura, na němž se podle vlády podílela opozice a španělská a americká tajná služba. Washington i Madrid to odmítly.