Nejvyšší soud musí znovu řešit spor o zařízení pro rozvod tepla v Chodově

"Ústavní soud zrušujícím nálezem jakkoliv v žádném případě nepředjímá výsledek navazujícího řízení. Případný ústavněprávní přezkum rozhodnutí civilních soudů může přijít na řadu až poté, co se jimi bude řádně zabývat Nejvyšší soud. Dřívější ústavní přezkum by byl předčasný," stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.

Spory se táhnou dvě desetiletí. Město tvrdí, že nájemní smlouva z roku 1993 je neplatná a že veškerý majetek spojený s dodávkami tepla patří Chodovu. Marservis naopak uvádí, že majetek, například potrubní vedení nebo výměníkové stanice, náleží firmě, protože do něj průběžně investovala a nahrazovala staré součásti novými.

Zásadní otázkou je to, zda rozvodné tepelné zařízení představuje jako celek jednu samostatnou věc, anebo zda se lze domáhat určení vlastnictví k jednotlivým jeho částem. Nejvyšší soud se přiklonil k první variantě, konkrétně uvedl, že se mu takový závěr "nejeví jako nepřiměřený". Podle ústavních soudců by se ale měl svůj názor lépe odůvodnit a vypořádat se s argumenty Marservisu.

"Nejvyšší soud své rozhodnutí zatížil nedostatečným odůvodněním a stěžovatelce (Marservis) upřel reálnou a efektivní možnost v daném soudním řízení právně argumentovat," stojí v nálezu.

K ústavní stížnosti se vyjádřilo Teplárenské sdružení, podle kterého jsou jednotlivé úseky rozvodného zařízení samostatnými věcmi v právním smyslu, a to jak podle dlouhodobé právní praxe v teplárenství, tak podle odborné literatury. Přijetí právního názoru Nejvyššího soudu o rozvodném tepelném zařízení jako jedné věci by podle sdružení mělo za následek nejistotu a zpochybnění majetkových dispozic s teplárenským majetkem od 90. let minulého století.