Preskúmajte všetky služby z energetického sektora, ktoré ponúka platforma ENERGY-HUB

Rusko-čínské vztahy na poli energetiky

(ilustračný obrázok)

Po anexi Krymu v roce 2014 a pozdějším vypuknutí války na východní Ukrajině došlo ze strany Západu k uvalení sankcí na konkrétní služby a osoby. Ruku v ruce s uvalením sankcí se opět rozvinula debata o závislosti zemí východní a střední Evropy na dovozu zemního plynu a ropy z Ruska.  Tento problém se týká zejména Ukrajiny, Pobaltí a Ruska (sféra vlivu Ruska). Rusko se poté začalo pomalu obracet na Čínu, jejímž je významným obchodním partnerem – zejména v oblasti zbrojního průmyslu (v oblasti vojenství dochází k čím dál užší spolupráci např. ve formě společných cvičení – v poslední době Vostok 2018). Rusko a Čína v poslední době vystupují jako rovnocenní partneři a stylizují se do role protiváhy k EU a Spojeným státům. Čína za sebou má také poměrně dlouhé období přestřelek se Spojenými státy, které jí vyhlásily obchodní válku a uvalily cla na některé jimi importované výrobky. Situace ohledně Smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního dosahu zůstává také neuspokojivá, a proto je logické, že se Čína stále více orientuje na Rusko.  Jak vypadají vztahy obou zemí v oblasti energetiky?

Období před rokem 2014

Od nástupu Vladimira Putina do prezidentského úřadu v roce 2000 došlo k výrazné proměně rusko-čínských vztahů. V roce 2001 byla podepsána dohoda o přátelském sousedství těchto dvou zemí. V následujících letech byly ke spokojenosti obou stran vyřešeny územní spory. Ačkoliv se partnerství posilovalo, vztahy v oblasti energetiky nebyly zpočátku tak intenzivní. V roce 2003 byla podepsána dohoda o projektu ropovodu ESPO, jež byl (kromě železnice) prvním projektem v oblasti vývozu ropy a zemního plynu do Číny.

 

Zelenou čarou je naznačena první fáze projektu ESPO. Druhá fáze vedoucí ze Skovorodina přes Chabarovsk do Kozmina, odkud se má ropa přepravovat do Japonska, Jižní Koreje a Číny pomocí tankerů. Druhá větev projektu ESPO vede ze Skovorodina do čínského Daqingu. Zdroj: https://www.domain-b.com/industry/oil_gas/20100830_pipeline.html

 

Důležitým milníkem byl v rusko-čínských energetických vztazích rok 2004, kdy byl mezi společnostmi Rosněfť a CNPC podepsán kontrakt ohledně dodávky 45,4 milionů tun ropy.(1) Ještě užší spolupráci zajistila v roce 2006 návštěva Vladimira Putina Číně. Hlavy států při této příležitosti podepsaly dohodu o komplexní spolupráci v energetické oblasti. V roce 2009 byl podepsán další kontrakt ohledně dodávek uhlí a elektřiny a ohledně dodávky 15 milionů tun ropy ročně do roku 2030. V roce 2013 byl tento kontrakt rozšířen o dalších 15 milionů tun ropy ročně po dobu 25 let (1).

Obecně lze k ekonomickým vztahům v období před rokem 2014 říct, že měly vzestupnou tendenci ve všech oblastech exportu i importu, a to z obou stran.

Období po roce 2014

Jak již bylo zmíněno v úvodu, po roce 2014 (přesněji na jaře) došlo k výrazné proměně mezinárodních vztahů a k uvalení sankcí ze strany západních zemí na ruské společnosti a významné osoby.  Rusko se z hlediska své ekonomické situace obrátilo k Číně, kde hledalo ekonomického partnera, který bude protiváhou EU a v podstatě nahradí ztrátu způsobenou sankcemi.

V květnu 2014 (po několika vzájemných návštěvách hlav států) byly podepsány významné kontrakty. CNPC také získala 20 % podíl v projektu Yamal LNG (2). CNPC a Gazprom uzavřely dlouho očekávaný kontrakt na 38 miliard kubických metrů zemního plynu na dalších 20 let. Bohužel pro Rusko cena za tento plyn nebyla taková, jakou očekávalo (2). Z hlediska ceny jde o to, že Rusko by chtělo stejnou cenu za plyn, za jakou ho exportuje na Západ.  V říjnu 2014 byl také podepsán kontrakt na dodávku uhlí z Ruska

 

Návrh sítě plynovodů z roku 2014. Modře je vyznačen plynovod Altaj, zelenou přerušovanou čarou je vyznačen navrhovaný plynovod, který se napojí na plynovod Síla Sibiře( červená přerušovaná čára). Zdroj: https://www.thechinastory.org/yearbooks/yearbook-2014/chapter-2-whose-shared-destiny/russia-china-pipeline/

 

Dalším (v popisku obrázku výše) projektem je plynovod Altaj, který má transportovat plyn ze západosibiřských nalezišť do severní Číny. Kapacitně by se mělo jednat o 30 miliard kubických metrů po dalších 30 let (3). Tento plynovod má ovšem ještě jeden, pro Čínu velmi důležitý rozměr. Pakliže plynovod bude z ruské strany končit těsně za hranicí, bude z čínské strany potřeba vybudovat doplňující infrastrukturu a také by to znamenalo snížení dodávek plynu z Turkmenistánu, který je ale na čínském odběru závislý.

Dalším problémem, který je spojený s plynovodem Altaj je cena plynu (která byla již zmíněna výše). Vzhledem k tomu, že plyn pochází z poloostrova Yamal, očekává se, že Gazprom bude požadovat stejnou částku, jako požaduje po svých evropských zákaznících. To se ovšem nelíbí Číně, která si chce logicky vyjednat cenu nižší.

Dalším, řekněme, významným geopolitickým aspektem plynovodu Altaj je závislost Číny na dodávkách LNG ze Spojených států. Z důvodů zmíněných v úvodu tohoto článku je logické, že se Čína bude snažit diverzifikovat své zdroje ropy a zejména plynu. Ačkoliv by se mohlo zdát, že čínské investice a kontrakty s ruskými energetickými společnosti jsou pro Rusko i Čínu výhodné, není tomu po detailnějším prozkoumání situace tak. Pro Rusko jsou velmi nevýhodná jednání o cenách. Gazprom a Rosněfť by chtěly, ale CNPC platila za zemní plyn a ropu stejné částky, jako evropští zákazníci. Zároveň je Rusko v nezáviděníhodné geopolitické situaci. Podle některých může dojít k postupnému obsazování východní Sibiře Čínou (4). Čína, která má možnost importovat plyn z USA nebo Turkmenistánu, je v tomto ohledu ve výhodné situaci. Zároveň však každým rokem zvyšuje dovoz a závislost na ruských surovinách. To lze vidět na projektech (výše zmíněné Síla Sibiře, ESPO, Altaj), které obě země rozvíjejí. Dá se předpokládat, že vztahy obou zemí v oblasti energetiky se dále budou prohlubovat a neotřesou jimi ani poslední události v Kerčském průlivu.


Zdroje

  1. https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2016/08/Energy-Relations-between-Russia-and-China-Playing-Chess-with-the-Dragon-WPM-67.pdf
  2. https://www.aa.com.tr/en/energy/analysis/russia-china-energy-relations-in-the-post-crimea-period/16054
  3. https://oilprice.com/Energy/Energy-General/The-Altay-Pipeline-A-Geopolitical-Game-Changer.html
  4. https://www.nytimes.com/roomfordebate/2014/07/03/where-do-borders-need-to-be-redrawn/why-china-will-reclaim-siberia

Pre viac informácií kliknite TU

17. 02. 2019 16. 02. 2019

Správy z odvetvia

Južná Kórea obnovila dovoz iránskej ropy, výrazne zvýšila import z USA

Po štyroch mesiacoch obnovila Južná Kórea v januári dovoz iránskej ropy. Objem dovozu bol však nízky, v porovnaní s rovnakým mesiacom minulého roka o vyše tri štvrtiny nižší.
  • 15. 02. 2019
  • 16:22

Ružomberská nemocnica hľadá dodávateľa plynu. Pripravených má 2,5 milióna.

Vojenská nemocnica v Ružomberku chce obstarať aj elektrickú energiu.
  • 15. 02. 2019
  • 15:00

PORADŇA: Ako stráviť zimu v teple a neminúť veľa

Sedem tipov, ako ušetriť v zime.
  • 15. 02. 2019
  • 14:40

Nafta na slovenských čerpačkách znova zdražela

Motorovú naftu si mohli motoristi v priemere kúpiť za 1,214 eura za liter.
  • 15. 02. 2019
  • 14:32

Stĺpček. Slovensko cieľ pre OZE do roku 2020 nesplní

Nové čísla, staré správy.  
  • 15. 02. 2019
  • 14:00

Termický solárny systém je výhodnou možnosťou pri ohreve teplej vody v bytovke

Výhodnosť solárneho ohrevu vody však závisí od niekoľkých podmienok. Ktoré to sú?
  • 15. 02. 2019
  • 14:00

Nemci vybudujú prvé terminály na skvapalnený zemný plyn. Láka ich LNG z USA

Skvapalnený zemný plyn by mal do Európy smerovať cez dva nové terminály na LNG v Nemecku. Spojené štáty ako potenciálny dodávateľ budovanie novej infraštruktúry vítajú,…
  • 14. 02. 2019
  • 18:00

Cena uránu zastavila desaťročný prepad, signalizuje návrat jadra?

Energetická komodita používaná ako palivo v atómových elektrárňach sa popularite neteší, no pre investorov začína byť zaujímavá.
  • 14. 02. 2019
  • 18:00

Slovenské ropné firmy plánujú na východe vyše 45 miliónovú investíciu

Spoločnosti Transpetrol a Slovnaft plánujú postaviť nové sklady ropy pri obci Vojany.
  • 14. 02. 2019
  • 18:00

Spotreba energií na Slovensku rekordne rástla. Ako zareaguje zodpovedné ministerstvo hospodárstva?

Spotreba energie v budovách sa výrazne zvýši v dôsledku masívneho rozšírenia chladiacich systémov. Budú za tým extrémne vysoké teploty a dlhé obdobia horúčav v kombinácii s…
  • 14. 02. 2019
  • 17:00

staršie novinky