V Litoměřicích začnou vědci v areálu kasáren na podzim hloubit mělké vrty
V areálu bývalých kasáren v Litoměřicích začnou vědci na podzim hloubit mělké vrty. Některé z nich budou dodávat energii, další budou monitorovací. S hloubením dvou několikakilometrových vrtů začnou odborníci zřejmě ke konci příštího roku. Práce jsou součástí geotermálního projektu získávání energie z nitra Země. ČTK to řekl manažer projektu Antonín Tym. Projekt nemá podle krajského úřadu významný vliv na životní prostředí. Vrty by mohly dodávat vodu o teplotě až 100 stupňů Celsia.
Plán získávání tepla z nitra Země tvůrci upravili. Místo tří pětikilometrových vrtů budou dva kratší, přibudou mělké vrty a odborníci postaví ještě další zdroje obnovitelné energie. Z oznámení krajského úřadu na webu vyplývá, že stavba významně neovlivní životní prostředí, proto nebude posuzována podle příslušného zákona.
Se zkušebním provozem se podle Tyma zatím nadále počítá v závěru roku 2027. "Teď jsme ve fázi výběru dodavatelů na řadu technologií, dopracovávají se projektové dokumentace. Od podzimu se budou realizovat mělké vrty a během tohoto období bude soutěž na práce na hlubokých vrtech," uvedl Tym.
Letos na jaře vyhloubili odborníci dva průzkumné vrty. "Na základě nich jsme dospěli k závěru, že půjdeme po etapách a celkový počet mělkých vrtů přizpůsobíme situaci," uvedl Tym. Některé budou dodávat energii, další budou sledovat tok, teplotu, vydatnost a směr vody.
Původní záměr upravili tvůrci tak, že snížili počet hlubokých vrtů ze tří na dva. Jejich hloubka bude tři až čtyři kilometry, nikoliv pět. Soustavu doplní mělké vrty od 100 metrů do půl kilometru. Zároveň přibudou ještě další obnovitelné zdroje. Cílem je jímání geotermální energie a využití horninového masivu k sezonní akumulaci tepla v kombinaci s využitím solárních systémů a elektrolytické výroby vodíku.
Projekt SYNERGYS, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry.
Související články
Masa solárnych panelov sa predáva bez recyklačného poplatku, naznačujú dáta MŽP SR za rok 2025
Otázkou je, kto a z čoho zafinancuje budúcu recykláciu, varuje expert. A ukazuje aj na batériové úložiská.
Energetická past: Saúdský ropovod kolapsu nezabrání. Tankery s ropou se otáčejí do Asie
ANALÝZA | Evropští politici a část médií v posledních dnech opatrně slaví. Saúdskoarabský ropovod Petroline běží poprvé za 45 let…
Přebytečné emisní povolenky se nebudou rušit, zůstanou v rezervě, navrhla Komise
Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Návrh se týká rezervy tržní stability.…
Nejmenovaní spojenci vyzvali dle Zelenského Ukrajinu, aby omezila útoky na ruskou energetiku
Zatímco spojenci Ukrajiny zpočátku podporovali tvrdý postup vůči Rusku, včetně útoků na energetickou infrastrukturu, nyní Kyjev vy…
Březnová rekordní výroba solárů v ČR rozkmitala ceny elektřiny na denním trhu, spotřeba elektřiny stagnovala
České solární elektrárny dodaly v březnu do sítě 463 GWh elektrické energie a byly tak po hnědouhelných a jaderných elektrárnách t…
Kalendář akcí
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Nextgen Energetika 2035+
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.